Český bridžový svaz

Tým ve složení Erik Klemš, Lukáš Kolek, Martin Melčák a Jakub Vojtík se zúčastnil od 26.3. do 30.3. na tradičním Amsterdamské turnaji White House. Pro začátek byly týmy rozděleny do dvou základních skupin po dvanácti, kde se utkal každý s každým na 10 rozdání. Prvních 6 postoupilo do tzv. Předfinále A, kde se utkalo s nejlepšími 6 týmy z druhé skupiny. Stejných osud čekal také 6 týmů ze spodní části tabulky. Český tým začal turnaj trošku rozpačitě, těsnou prohrou s Finskem. Následovali tři vítězství, z toho dvě výrazné nad Irskem a jedním ze silnějších holandských týmů, poté přišla těsná výhra s Israelem. Bohužel na konec prvního dne přišla drtivá prohra se Švédy, kteří v zápase hraném na BBO nepovolili našemu týmu zisk ani 1VP.

 

V úterý přišlo na řadu posledních 6 zápasů základní skupiny. Cíl zněl skončit do šestého místa s co nejlepším přenosem proti též postupujícím týmům. Náš tým měl na programu zřejmě nejsilnějšího soupeře skupiny Holandsko, Singapur, Japonsko, Anglii, Norsko a Německo. Proti evropským soupeřům se mu vcelku dařilo, o čemž svědčí 4 vítězství ze 4 pokusů. Asijská část dne byla o poznání horší, ale dvě relativně těsné prohry nebyly žádnou tragédií. Celkově to stačilo na 4. místo ve skupině a pohodlný postup do Předfinále A. Náš tým do něj vstoupl s lehce podprůměrným přenosem 46,5VP, který byl zapříčiněn zejména prohrou 20:0 s taky postupující Švédskem. 

 

Ve středu začal náš tým grandiózní šňůrou čtyř vítězství - Rakousko (16,97), Polsko (14,28), Anglie (17,68), Řecko (16,18). V tu chvíli bylo na dostřel i první místo v Předfinále A, díky kterému by si náš tým mohl vybrat pro čtvrtfinále kteréhokoliv soupeře z 5. až 8.místa. Jak je ovšem známo, pýcha předchází pád, drtivá prohra s vždy nepříjemně hrajícím Lotyšskem (0,04) poslala tým zpět na zem. V této chvíli nebylo ani čtvrtfinále jistotou. Naštěstí vítězství v posledním kole s Belgií (14,28) zaručilo 4. místo a postup. 

 

Čtvrtek měl přinést boj v play - off. Na pořadu dne byl nejsilnější holandský tým a zároveň obhájci loňského vítězství. Čtvrfinále a semifinále bylo hráno na 2x14 rozdání, náš tým byl obě poloviny k vidění na BBO. Prvních 14 rozdání skončilo nejuniorským skóre 14:12 pro Českou republiku. Ve druhé čtrnáctce se ve vedení střídaly oba týmy. Nejprve naši prohrávali 0:21, hned poté ale na čtyřech partiích otočili skóre na 36:21. To platilo 4 rozdání před koncem. Poté ovšem přišlo -7, -13 a 0 z pohledu našeho týmu, před posledním rozdání byl teda celkový stav ČR 50:54 Holandsko a náš tým nutně potřeboval zisk nejméně 4 impů pro postup. Kuba Vojtík ze severu sehrával po relativně příznivém trefovém výnose 4 piky, ve kterých se správně rozhodl hrát na piky 4-2 a trefy 3-1 závazek tudíž splnil. V druhé místnosti dospěli soupeři do stejného závazku akorát z jihu, Martin poslušně vynesl dámu károvou do krále a esa partnera. V této chvíli Erik vrátil krále srdcového, po kterém hlavní hráč už nemá šanci splnit. Poté neuhodl ani trefy a zisk 13 impů byl na světě, celkové skóre ČR 63:54 Holandsko.

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

     

V semifinále přišlo na řadu Polsko, loňský finalista turnaje hrající v téměř totožném složení(3 ze 4 hráčů). Celý zápas byl opět přenášen na BBO, náš tým se relativně brzo dostal do vedení, po poločase byl stav 37:18. Po prvních 6 krabich druhé poloviny byl stav už 67:24 a ten už se ukázal být rozhodujícím. Poláci dosáhli už pouze na dvě kosmetické změny skóre, náši se tudíž po výsledku 67:36 v jejich prospěch mohli těšit na páteční finále. Což znamenalo i jeden menší problém. Páteční finále mělo trvat až do pozdního odpoledne, při plánování pobytu v Amsterdamu nebyli hráči tak optimističtí ohledně účasti ve finále a zařídili si ubytování pouze do pátečního rána. Jednalo se ale o příjemné starosti.

 

Finálovým soupeřem pro náš tým se trošku překvapivě stala Belgie, která jak ve čtvrtfinále, tak v semifinále dokázala své zápasy zvrátit až na poslední krabici. Finále se hrálo na 3x14 krabic, opět bylo přenášeno celé na BBO, pro naše to znamenalo 98 krabic v řadě na BBO, což je jistě zajimavou zkušeností. Oba soupeři měli v rukách 236 rozdání v průběhu čtyř dnů, což mohlo jemně nahrávat Belgickému týmu hrajícímu v šesti. 

 

Už účast ve finále byla pro oba soupeře velkým úspěchem, ale všichni se samozřejmě chtěli poprat o příčku nejvyšší, zápas pro naše ale nezačal vůbec dobře, prohra 0:44 v prvním segmentu sice ještě nebyla rozhodující, ale napověděla hodně o průběhu zápasu. Belgičané neudělali téměř jedinou chybu a přidali velmi nadstandartní hadačské schopnosti a zaslouženou odměnou jim bylo vysoké vedení. Naši samozřejmě neskládali zbraně, před nimi byly ještě dva segmenty a šance se zápasem něco udělat. To se povedlo hned v další čtrnáctce, výhra 40:18 (celkově 40:62) ubrala polovinu náskoku, vše mohlo být ještě veselejší, pokud by naši v otevřené splnili slem, který soupeři v zavřené nevydražili, bohužel Kuba se rozhodl pro linii, která v této partii nebyla vítězná. Ztráta 22 IMP ale nebyla tragická a byla velká šance s ní něco udělat. Poslední část utkání bohužel našim nevyšla, i přes velkou snahu se zápas otočit nepodařilo. Skóre posledního segmentu 16:47, celkově tudíž 56:109. 

 

Po menším zklamání si naši přebrali stříbrné medaile a věcné ceny. Cesta zpět s přespáním v Německu proběhla v pořádku, za volantem se střídali Erik s Lukášem, které překvapila jen sněhová bouře nedaleko od Lipska. Turnaj byl skvělou zkušeností pro celý tým, vzhledem k množství partií taky zátěžovým testem a prověřením schopnosti šetřit energii kde se dá. Naši si ověřili, že hrát se v juniorské kategorii dá s každým soupeřem a dokázali se oklepat i z dvou drtivých proher.

 

Výsledky

Účastníci

 

Foto: Paul Te Stroete