Kategorie

Různé zajímavosti
Zveřejněno 3. února 2020
Milan Macura

Seminář evropských svazů

Předseda ČBS Milan Macura shrnuje poznatky z 10. EBL NBO semináře.

10th EBL NBO seminar

Ve dnech 31. 1. - 2. 2. 2020 proběhl v hotelu DUO již desátý seminář zástupců evropských svazů. Za Český bridžový svaz se kromě předsedy Milana Macury účastnili i další dva členové výboru Pavel Teňak a Adam Janas. Ohledně organizace světových organizací promluvili také WBF President Giannarrigo Rona, President Emeritus José Damiani a EBL President Jan Kamras.

Program semináře

Seznam účastníků

Předseda ČBS Milan Macura, President EBL Jan Kamras, člen výboru ČBS Pavel Teňak

S předsedou WBF a EBL Youth Committe, členem výboru EBL a GM Izraelského svazu Giladem Ofirem

Seminář z pohledu předsedy ČBS Milana Macury

"Seminář představitelů evropských svazů se organizuje jednou za 2 roky. Osobně jsem se účastnil již 4 těchto seminářů - 2014 v Berlíně, 2016 v Římě a 2018 v Belfastu. Každý seminář měl jiná témata přednášek, vždy ale byla možnost si vyměnit zkušenosti se všemi zúčastněnými zástupci svazů. Jsem velmi rád, že se letos účastnili i Pavel a Adam. Věřím, že to pro ně bylo stejně tak zajímavé a poučné jako pro mne, když jsem se účastnil prvního v Berlíně. Každý rok se zvyšuje kvalita prezentací a také výsledky představených projektů. Osobně mám velkou radost, že informace získané z předchozích seminářů se již zúročily a že Český bridžový svaz je dnes v Evropě vnímán jako fungující a prosperující organizace."

"Svazy, které se těchto seminářů neúčastní a aktivně se nezapojují do úspěšných projektů, vysoce zaostávají za evropskou špičkou, a to z pohledu členské základny, organizace svazu, finančního zajištění, účasti hráčů na turnajích a výsledků národních týmů."

"I když všechny kroky a předpisy vydané výborem ČBS nejsou vnímány hráči či kluby vždy pozitivně, jsou nezbytné k tomu, aby ČBS jako sportovní svaz fungoval dle platných zákonů a předpisů MŠMT. Hlavním cílem výboru ČBS je fungovat jako prosperující bridžový svaz a přiblížit se vysokým evropským standardům. Právě tento seminář je studnicí informací o tom, jak fungují ostatní svazy, a učíme se nejen, co funguje, ale také se poučujeme z chyb ostatních."

"Právní předpisy a dokumenty jsou důležitým předpokladem správného fungování svazu. Je nutností, aby svaz vydával dokumenty a předpisy a pravidelně je aktualizoval. Přestože jsme v tomto aspektu za poslední roky pokročili velmi daleko, stále máme velké rezervy. Ne vždy jsou na první pohled právní souvislosti mezi různými dokumenty vidět a velmi často není na jejich přípravu dostatečný čas. Proto jsme rádi, když členská základna upozorní na nesrovnalosti a chyby v dokumentech ČBS, abychom je mohli opravit. ČBS nemá několik administrativních zaměstnanců na plný úvazek jako ostatní sportovní svazy v ČR nebo bridžové svazy v Evropě. Jen pro ilustraci, Švédský bridžový svaz má jen pro administraci 4 zaměstnance na plný úvazek na svazové úrovni a rozpočet na IT zajištění 100 000 EUR ročně."

"Mějte prosím na paměti, že výbor ČBS stále pracuje na dobrovolné bázi. Dotace MŠMT velmi pomáhají tomu, abychom mohli administraci vést alespoň v těch základních mezích. Odměny za odvedenou práci pro svaz jsou nutností, bez které se dále nemůžeme rozvíjet. Zejména investice do lidí a vychovávání profesionálů z pohledu vedení svazu, výuky bridže, organizace turnajů a rozhodčích je klíčovým aspektem pro další rozvoj. Proto vyzývám zájemce z řad členů, kteří by se chtěli aktivně zapojit do rozvoje bridže, aby se přihlásili - možných projektů je mnoho a každý může pomoci svému regionu. Finance je mnohem jednodušší sehnat na konkrétní činnost."

"K vyrovnání se předním evropským svazům máme ještě dalekou cestu, nicméně již v tomto okamžiku můžu konstatovat, že jsme na tom v porovnání s ostatními zeměmi velmi dobře, a kromě malých federací začínáme předhánět i větší svazy. Jen pro zajímavost, rozpočet francouzského svazu (96 tis. členů, odhad 1 milion hráčů) je 7 milionů EUR, rozpočet holandského svazu (80 tis. členů) 3,5 milionu EUR. Toto jsou, co týče členské základny, 2 největší svazy v Evropě, ale i přes největší rozpočty nedosahují takových výsledků jako menší svazy, například Švédsko (23 tis. členů), Polsko (6,7 tis. členů) či Izrael (5,8 tis. členů)."

"Každá země má velmi podobnou strukturu úrovně a věkového rozložení hráčů a všichni se potýkají se stejnými potížemi, jen v jiném měřítku. Věkové průměry členů se pohybují okolo 70 let a procento juniorů je pod 5 % a to i přesto, že všechny velké bridžové svazy mají fungující strukturu výuky mladých hráčů. Věkový průměr ČBS (platících členů k 1. 2.) je něco přes 53 let a počet juniorů je 11 %, koncem roku dosahuje až 18 % členské základny díky náborům na školách během roku. Z evropského pohledu, ale možná i z toho světového, jsme jedním z nejmladších svazů. Každý svaz má malou skupinu top hráčů, pak širší základnu soutěžních hráčů a všude tvoří největší část rekreační hráči. Abychom mohli úspěšně analyzovat počty hráčů v daných skupinách a přizpůsobit jim výběr projektů, které můžeme provést a financovat, musíme znát naši členskou základnu. Bez zapojení klubů a jejich důsledných záznamů to ale nejde. Většina hráčů očekává, že svaz je tu proto, aby "zachránil bridž", jsou to ale kluby, které jsou zodpovědné za jejich vlastní rozvoj a zlepšení servisu pro své členy."

"Další zajímavá statistika jsou členské příspěvky a vklady do turnajů. V Evropě patříme k zemím s nejnižšími náklady pro hráče, i když počítáme soutěžní členství. S rekreačním členstvím a dnes i s prostým členstvím jsme svaz, který nabízí hráčům služby za nejnižší možnou cenu. Nutno podotknout, že s velmi podobným servisem, jako je tomu jinde v Evropě. Ve většině zemí mohou hrát turnaje pouze členové svazu, a to po zaplacení členského příspěvku do klubu, ale také do svazu. Zamyslete se, jak málo stačí, abyste si mohli zahrát bridžový turnaj, který je zařazen do klasifikace. Výbor zavedl novou podmínku klasifikace turnajů, každý účastník musí být členem ČBS alespoň s prostým členstvím. Co to pro hráče či kluby znamená? Jednou příchozího hráče zaregistrovat (zaslat výboru ČBS data vyžadovaná zákonem a stanovami) - to je vše, nemusí nic platit. V případě, že se pak daný hráč chce účastnit regionálních soutěží či chce za turnaje získávat body, jednou za rok vybere klub členské příspěvky, které činí 0,4 Kč denně. Zamyslete se, kolik Vás stojí jiné zájmy či sporty a co všechno musíte udělat pro to, abyste mohli soutěžit na regionální, či dokonce na národní úrovni. Nutnost být registrován je základní povinností hráče a výbor ČBS ji musí vyžadovat. Administrativní zatížení výboru je výrazně vyšší než klubu - není to ale naše volba, je to naše povinnost. Prosíme, pomozte nám!"

"Hlavním důvodem, proč se přibližujeme "západní" Evropě, je fakt, že bridž patří v ČR mezi sporty. Ne všechny evropské svazy mají takové štěstí. Ta největší výhoda je zcela jasná - možnost získávat finanční prostředky ze státních dotací a "být viděn". Být členem svazu/spolku má mnoho výhod a pouze jednu nevýhodu - poplatky. Kdyby ČBS nebyl členem EBL nebo WBF, nemohl by se účastnit mezinárodních soutěží, neměl by možnost žádat o dotace, nedostával by know-how a servis sdružující organizace. To stejné, co platí pro ČBS - EBL, platí i pro BK - ČBS a to stejné platí pro hráče - BK. Je to standardní organizační struktura, která funguje nejen v neziskových organizacích."

"Otázka reprezentace a národních týmů byla jedním z prvních bodů semináře. Stálá či rozšířená reprezentace je ve všech svazech velmi malá skupina hráčů (ve Francii jen 12 hráčů z 90 tis. s rozpočtem 110 000 EUR). Organizace a výběr hráčů se liší svaz od svazu, převládá však tendence směřovat k výběru tzv. selekcí. To znamená určením kapitána reprezentace, který je zodpovědný za výběr hráčů do národního týmu a za jeho přípravu. Takovýto model můžeme vidět i jiných sportů v ČR. Přístup výběru se liší podle toho, jak jsou jednotlivé turnaje financovány. V případě, že soutěž financuje svaz, veškeré předpisy a výběr hráčů určuje svaz a důsledně vyžaduje jejich dodržování, zejména chování hráčů. V případě větší účasti hráčů na nákladech se přistupuje k párovým nebo týmovým kvalifikacím. Příspěvky na mezinárodní soutěže v kategorii Open jsou u nás novinkou, ale první kroky k best practice jsme jako svaz již podnikli."

"Jedním z bodů programu bylo také: Jak přilákat více hráčů na turnaje. Tento bod se týká nejen národních soutěží, ale také klubových soutěží. Neexistuje jednoznačné řešení, ale všichni se shodují, že základní podmínky jsou motivační klasifikační systém, doprovodný program, pravidelnost, mezinárodní spolupráce, atmosféra, která na turnajích panuje, a zejména nábor nových hráčů - bez nich se jen težko bude účast na soutěžích zvyšovat. Většina z těchto bodů je však práce klubů a organizátorů. Svaz může pouze předepisovat doporučení, vytvořit a spravovat klasifikaci a případně pomoci s technickým zajištěním turnajů."

"Osobně jsem se rozhodl jít příkladem a pokusit se v Praze zorganizovat mezinárodní festival evropských standardů, a to pouze se standardní pomocí svazu, jako je to u jiných organizátorů - pomoc při technickém zajištění (BM, bidding boxy) a zařazení do registrovaných turnajů (přidělují se SB) - klasifikační kritéria schválená výborem ČBS. Očekávaná účast je přes 80 párů a budu velmi rád, když alespoň 20 z nich bude z ČR. Všechny spekulanty bych rád ujistil, že veškeré financování je z vlastních zdrojů a svaz se na Prague Bridge Festivalu nijak finančně nepodílí. Kromě mistrovských turnajů dotuje ČBS pouze turnaje seriálu CBT, kde ČBS financuje vedoucího turnaje (3 500-5 500 Kč). Hlavním lákadlem festivalu je samotné město Praha, ale zajímavé finanční výhry a cena festivalu snad přispějí k celkovému úspěchu. I když z pohledu českého hráče vypadají vklady příliš vysoké i po slevě, v porovnání s festivaly v jiných zemích (kam jezdí i čeští hráči) jsou celkové náklady, včetně vkladů, nižší."

"Velmi povzbuzující byly také diskuze po skončení oficiálního programu. Společenská sobotní večeře utvrdila pozici ČBS v mezinárodních organizacích. Měl jsem tu čest sedět u jednoho stolu se všemi prezidenty, kromě Ginarrigo Rony, José Damianiho a Jana Kamrase také s polským prezidentem Witoldem Stachnikem či portugalským prezidentem Inocenciem Araujem."

Komentář místopředsedy ČBS Pavla Teňaka

"Setkání byla velmi přínosná, nezbývá jiná cesta než dobrá organizovanost celého bridžového hnutí. Sdružující organizace jsou od toho, aby vytvářely metodiku a zajišťovaly zdravé právní, případně i ekonomické prostředí. Klíčová práce na rozvoji členské základny a vzdělávání se však odvíjí na úrovni klubů a jejich členů. Rád přispěji svými zkušenostmi a znalostmi z korporátního prostředí. Dají se dobře aplikovat na informace a best practice, které jsem měl možnost si během semináře vyslechnout od předních zástupců a promotérů bridže v Evropě. Z mého pozorování, všechny malé, ale i střední svazy se potýkají s finančními potížemi a s nedostatkem aktivní lidí. V ČR vidím velký nedostatek právě těch aktivních členů, se kterými bychom mohli podnikat zajimavé projekty pro celkový rozvoj a zvýšení členské základny - kampaňe a výuka mládeže, spolupráce s obcemi a zakládání nových klubů, nábory klubových hráčů, a další. "

Komentář člena výboru Adama Janase

"Seminář zástupců evropských svazů mě utvrdil, že jsme na správné cestě, i když nás čeká ještě hodně práce. Myslím, že vedení svazu, zástupci klubů i samotní hráči by měli táhnout za jeden provaz. Výbor ČBS se snaží posunout technickou stránku fungování svazu na úroveň, která je téměř ve všech zemích, včetně jiných malých federací, naprosto standardní. Hovořilo se také o etických problémech a úrovni kultury u bridžového stolu, a právě to je věc, která trápí naši členskou základnu už řadu let. Jsem přesvědčen, že je nejvyšší čas s tím něco dělat. Seznámil jsem se s opravdu velkým množstvím nových lidí, ať už šlo o zástupce jednotlivých svazů či činovníky EBL a WBF. Jejich příběhy, názory a metody byly různorodé, nicméně na jednom jsme se shodli všichni - nejsme v tom sami a společně můžeme pěstovat budoucnost našeho krásného sportu i v jednadvacátém století."